Mapa - Okres Kladno

Okres Kladno je okresem na severozápadě Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kladno, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Slaný.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Rakovník, na jihu s okresem Beroun, na východě s okresem Praha-západ a na severovýchodě s okresem Mělník. Ze severozápadu a severu jej ohraničují okresy Louny a Litoměřice Ústeckého kraje.

Okres Kladno má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Praha-západ, na jihu Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu Lounskem a podřipskou částí Litoměřicka. Dominují mu především dvě města, průmyslové Kladno s 69 tisíci obyvateli a historické město Slaný s 16 tisíci obyvateli, a tak jej lze pomyslně rozdělit na jižní Kladensko a severní Slánsko. Dalšími městy na okrajích jsou Buštěhrad (3 tisíce obyvatel), Libušín (3 tisíce obyvatel), Smečno (2 tisíce obyvatel), Stochov (5 tisíc obyvatel), Unhošť (5 tisíc obyvatel) a Velvary (3 tisíce obyvatel), přičemž poslední dvě byla také sídly soudních okresů obdobně jako Kladno nebo Slaný.

Vzhledem k tomu okres sestává ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kladno a Slaný), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kladno, Slaný, Unhošť, Velvary). K roku 2019 měl okres celkovou plochu 720 km², z toho 66,2 % tvořila zemědělská půda a 20,2 % lesy. Prochází tudy dálnice D6 a D7, dále silnice I. třídy I/6 (zbylé úseky, doposud nepřevedené do II. třídy) I/7, I/16 a I/61. SIlnicemi II. třídy jsou II/101, II/116, II/118, II/201, II/236, II/237, II/238, II/239, II/240, II/606, II/616 a na katastru obce Sazená malým úsekem i II/608.

Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnooharské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě, která se dále dělí na Pražskou plošinu, jejíž součástí je Kladenská tabule, dále na Křivoklátskou vrchovinu a na vrchovinu Džbán. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Tuchonín u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 488 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožová hora (456 m n. m.) se známou rozhlednou.

Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní, neboli paleozoikum. Na jejím sklonku v kamenouhelném útvaru – karbonu, se během milionů let vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí. Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním uhlí v roce 1570 na buštěhradském panství u Vrapic, ale vyráběla se z něho skalice. Začátky dolování na Kladensku se vztahují k Otvovickému údolí, kde bylo zaznamenáno skutečné důlní podnikání v roce 1720. V té době patřily doly slánskému revíru.

Vzhledem k útlumu těžby uhlí se zvedá kvalita životního prostředí. Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko a v jejím rámci národní přírodní rezervace Vůznice. Kromě ní se na území okresu nachází také národní přírodní památky Bílichovské údolí a Cikánský dolík. Z kulturních památek lze jmenovat zejména lánský zámek, sídlo československých a českých prezidentů, nebo např. Památník Lidice, připomínku nacisty vypálené obce. Ze starší historie se dochovaly pozůstatky přemyslovských hradišť Budeč nebo Libušín, kostely sv. Gotharda a Nejsvětější Trojice ve Slaném či cenné příklady venkovské architektury v okolí tohoto města, zejména spravované Národopisným muzeem Slánska v Třebízi.